101 Fm - pohled do zákulisí

17. listopadu 2013 v 18:24 | Vojtěch Kukla |  O tvorbě
V pátek 8.11.2013 si i Thrin užil chvilku slávy v Pardubickém rozhlase po boku spisovatelky Ireny Fuchsové.
Jak jsem se tam dostal? O čem jsem mluvil? A jak to bylo doopravdy? Pokud vás zajímá tento nevšední příběh všedního spisovatele, čtete dál.

Stres a obavy, ale i radost a zájem jsem začal cítit od středy poté, co za mnou po hodině přišla naše češtinářka.
"Počítáš s tím, že v pátek jdeme do toho rozhlasu?" zeptala se jako by nic.
"Teď už jo," odpověděl jsem trochu zmateně. Ano, někdy dávno zmiňovala, že nejlepší slohovky na téma "můj běžný den za 10 let" pošle do rozhlasu, ale nenapadlo mě, že se moje "jednička zadarmo" změní v dobrodružství plné překvapení. Každopádně se tak stalo a od té chvíle jsem se postupně dozvídal, co se vlastně bude dít.
"V pátek kolem deváté půjdeme do rozhlasu, kde každý z vás přečte svoji slohovku," znělo původní zadání, které ještě ten den paní slečna učitelka rozšířila o informaci, že možná budu mít příležitost zmínit svou knihu.
Další den se ale všechno změnilo: "prý tam nebudeme sami, a kdo ví, jestli vůbec bude čas, abyste své práce četli všichni." V podobném duchu se blížila osudná hodina…
Nervozita se na nás projevila hned při příchodu do budovy rozhlasu. Připadali jsme si jako myšky, které právě vstoupily na území domácího kocoura. Chuť na sýr ale překonala strach, a tak jsme se dostali až do nejvyššího patra. Tajemná místnost byla plná kójí s počítači, kde si každý hlídal své teritorium. Až na jeden pozdrav si nás nikdo nevšímal, tak jsme se posadili k nejbližšímu stolu a čekali, co bude dál.
Začal jsem nervózně bubnovat prsty o desku stolu.
"A na co se nás vlastně budete ptát," snažila se odvážně zjistit paní učitelka od kolemjdoucí slečny produkční.
"To nikdo neví," namítla dotazovaná, "za chvíli si vás Kuba pozve nahoru a pak začnete."
Tím nás opravdu moc neuklidnila. Přátelská atmosféra nastala až ve studiu, kde jsme se seznámili s moderátorem Jakubem Malým a paní spisovatelkou Irenou Fuchsovou. Všichni říkali, že to bude příjemná diskuze, ale kdo by jim to věřil? Vždyť nás budou poslouchat nejmíň stovky posluchačů a my jsme neměli ani ponětí, co se po nás vlastně chce.
Po krátkém seznámení během úvodních písniček náš pořad začal. A věřte nebo ne, skutečně jsme si hezky popovídali. Tréma opadla hned v prvních minutách a nejenže jsme měli čas přečíst obě práce, ale paní Fuchsová se rozhodla svou povídku nečíst a svůj prostor věnovat nám. To od ní bylo velice milé! A jak to bylo dál? To už si radši poslechněte sami…

Zde naleznete záznam ze studia, přeji příjemný poslech.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama